Zimování Agamy vousaté

Agama vousatá (Pogona vitticeps) je ektotermní tvor přirozeně obývající především střední, jižní a jihovýchodní pouště a polopouště Austrálie, tzv. centrální nížinu. Je to oblast suchého až polosuchého mírného klimatu s minimem srážek. Zimní období je zde i přes různorodost kontinentu mírné, na některých místech ale může teplota v zimním období klesnout i pod 0° Celsia. Průměrná minimální teplota v nejchladnějším měsíci zimního období (obvykle je to červenec) je zde cca 8 - 9°C, nejnižší noční minima se pohybují okolo 2°C, ale nejsou výjimečné teploty i mírně pod bodem mrazu.

V takových nízkých teplotách v zimních měsících nemůže agama normálně „fungovat“, tedy nezbývá ji nic jiného než přezimovat. Aby se během zimního spánku nestala terčem jiných predátorů a aby se ochránila před případnými mrazy, zahrabe se do půdy. Ideální jsou pro ni větší kameny, případně křoviska apod., pod které se zahrabe. Dokáže se zahrabat až několik desítek centimetrů pod povrch, kde se stočí do klubíčka a v této pozici spí až do začínajícího jara, kdy se opět prohrabe na povrch. Studené prostředí, v němž je zahrabána, je ideální teplotou pro snížení teploty těla agamy, která jako ektotermní tvor přežije zahrabána hluboko pod zemí díky nízké srdeční aktivitě.

Zimování u agam je v přírodě nutností, protože by zimní období jinak velmi pravděpodobně nepřežili. Zazimovat musí všichni jedinci, ale příliš mladí, slabí a nemocní obvykle nepřežijí do jara.

Díky velmi nízké srdeční aktivitě během zimování může agama přežít několik měsíců pod zemí ve spánku, bez jídla a vody. Může sice ztratit až 10 % své tělesné hmotnosti, což je způsobeno úbytkem tekutin v těle, to ji ale nijak neublíží. Pokud je zimní období výrazněji teplotně nadnormální, agama zimuje kratší dobu, protože vydýchá více tekutin. Když je zimní období teplotně podnormální, může agama pod zemí vydržet déle.

 

Zimování agamy v domácích podmínkách

Zazimování agam vousatých v našich podmínkách je možné jen u dospělých a zdravých jedinců, a to pouze ve vnitřním prostředí. Zazimování ve venkovním prostoru není možné, takové zazimování zvíře nepřežije.

O zazimování by si agama měla „říci“ svým chováním. V našich zeměpisných podmínkách se tak děje obvykle od cca září do března. Agama svým chováním dává najevo že by ráda odpočívala, spala, byla někde schovaná. Projevuje se to tím, že agama je více neaktivní než kdy jindy, nemá chuť k jídlu, pospává i přes den, je zalezlá do tmavého chladnějšího kouta, odkud nevyleze ani přes den. Pokud takovéto příznaky trvají déle než týden, můžeme přistoupit k zazimování agamy.

Podmínkám, jakou mají při zazimování v přírodě se doma nedokážeme přiblížit, tak musíme alespoň zachovat několik pravidel, aby agama zazimování zdárně zvládla a přežila.

  1. Zazimujeme pouze zdravé a dospělé jedince.
  2. Zazimujeme pouze jedince nad cca 350 gramů váhy.
  3. Před zazimováním zajistíme, aby se agama dostatečně napila a vyprázdnila. Velmi dobře na toto funguje vykoupání ve vlažné vodě po dobu cca 20 - 30 minut. Uděláme to večer, aby po vykoupání měla agama možnost si hned zalézt a usnout.
  4. Před zazimováním si zapíšeme aktuální váhu agamy.

Máme dvě možnosti, kde agamu můžeme v takovém případě zazimovat. A to buď v teráriu nebo mimo něj.

Pokud chceme agamu zazimovat přímo v teráriu, musíme mít opět splněno několik podmínek:

Pokud tedy zimujeme v teráriu při splnění výše uvedených podmínek, tak agamu po jejím vykoupání a vyprázdnění uložíme do terária do nejtmavšího místa, ideálně do nějaké její oblíbené skrýše. Pokud se ještě přesune a usne na jiném místě, opatrně ji přesuneme zpět do skrýše. Terárium zavřeme a celé překryjeme nějakou dekou, aby dovnitř pronikalo co nejméně světla z vnějšku. Druhý den opatrně zkontrolujeme, jestli agama spí. Pokud ano, necháme ji spát a alespoň obden pohledem zkontrolujeme, jestli je vše v pořádku a agama spí. Pokud ne, agama je vzhůru a „cestuje“ po teráriu, zrušíme zimování a zavedeme normální „provozní“ režim.

Pokud zimujeme mimo terárium při výše splněných uvedených podmínek, tak vybereme pro zimování místo, kde bude chládek, ideálně 15 – 18° C, pokud možno tma či alespoň šero, nebude nikým ani ničím rušena a bude snadno zkontrolovatelná. Takové místo může být např. pod skříní, ve spíži, pod postelí apod. Spící agamu (tedy provedeme to večer) uložíme do (nejlépe) krabice od bot bez víka, na jejímž dně máme starší ručník. Celou krabici lehce překryjeme dalším ručníkem, a dáme na vybrané místo k zimování.

Během zimování agamy, ať už v teráriu nebo mimo něj, si cca jednou týdně agamu zvážíme, abychom zjistili její úbytek váhy. Je ideální ji vážit večer, aby po případném probuzení při vážení zase hned usnula. Váhy si zapisujeme a zjišťujeme, kolik gramů už agama zhubla (prodýchala) oproti počátečnímu stavu. Při bezproblémovém zimování agama zhubne o cca 2 – 4 % své hmotnosti.

Během zimování nesmíme zapomenout na několik důležitých zásad:

Ukončení zimování:

Pokud ukončíme zimování, ať už z důvodu, že se agama sama probudila a začala být aktivní, nebo z důvodu jejího přílišného hubnutí, nebo protože by spala ještě déle ale my už zimování chceme ukončit, tak vždy jako první ji vykoupeme cca 20 minut ve vlažné vodě, aby se dostatečně napila a případně i vyprázdnila. Poté ji přendáme do opět zprovozněného terária, kde bude mít už dostatek krmení, jak živočišného, tak rostlinného. Ideální je hned na začátku ji nabídnou šváby Blaptica Dubia, kteří jsou hodně výživní. K nim můžeme přidat i sarančata a zophobasy.

Pokud jsme zimovali správně, agama by měla být odpočatá, což se projeví její aktivitou.

 

Hledat: ""

0 ks
Košík: 0,00