Vlastní svlékání staré kůže (exuvie) u plazů je proces řízený hormony předního laloku hypofýzy, štítné žlázy a brzlíku. Proces dělení buněk v dělivé vrstvě (stratum germinativum) probíhá prakticky neustále, vrstvy buněk pod pevnou a vcelku málo pružnou rohovitou vrstvou (stratum corneum) se zmnožují, kromě toho se u rostoucích zvířat přidává tlak zvětšujícího se objemu těla. Tím vzniká vnitřní tlak, napětí, které vede ke svlékání. Celý proces trvá podle různých vlivů 2 až 3 týdny. Lymfa infiltrující z řečiště ve škáře do epidermis, pomalu odděluje vrchní stratum corneum od formující se nové povrchové vrstvy v stratum intermedium. V době, kdy příliv lymfy vrcholí, což u ještěrů je jen 24 hodin, i méně, před tímto procesem, se objevuje typické zešednutí zvířete. V té době se pod silnou vrstvou lymfy diferencují na povrchu stratum intermedium nové šupiny. Růstem šupin je potom lymfa z meziprostoru vytlačována zpět do škáry, což vede k náhlé normalizaci zbarvení – u ještěrů je to jen několik hodin před svlékáním. Kůže plazů je překvapivě velmi citlivá, proto tření staré, nyní již značně uvolněné kůže o novou, když zmizí lubrikační vliv lymfy, vyvolává asi svědění (jako odlupující se kůže člověka), které nakonec zvíře donutí třít hlavu o předměty, až se stará pokožka odloupne – začíná reflexivně řízený proces svlékání, typický pro jednotlivé druhy a čeledi šupinatých plazů. Na procesu uvolnění exuvie se podílí zvýšený krevní tlak v hlavě svlékajícího se jedince. Ještěři (Sauria) svlékají kůži zpravidla v cárech, buď pasivně, třením o předměty v okolí (Scincidae, Agamidae, někteří Iguanidae, Lacertidae aj.) nebo aktivně s pomocí tlamky (Iguanidae – Anolinae, Gekkonidae, Eublepharidae aj.). Svlékání kůže vcelku je u ještěrů výjimkou. Je známé u gekona podčeledi Diplodactylinae, potom u scinka Tiliqua nigrolutea a slepýšovce Gerrhonotus liocephalus. Druhy, které si při svlékání pokožky pomáhají tlamkou, uxuvii většinou zároveň požírají (keratofágie). Výjimkou jsou např. zmínění gekoni z podčeledi Diplodactylinae, kteří celou svlečenou kůži ponechávají na místě, stejně jako hadi.
Zdroj: Ivan Vergner – Ještěři1 (2001)
Hledat: ""